|
|
Management chovu zvyšující přežitelnost selat s nízkou porodní hmotností.
ŘEZÁČ, Ivan
Cílem prvního experimentu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs MKS-2 podávané ad-libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech jim byl podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (p < 0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (p < 0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2. Ve druhém experimentu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15% stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší. Cílem třetího experimentu bylo porovnání 5 pokusů se dvěma prestartery pro výživu selat a různých krmných technik přikrmování selat na porodnách prasnic. Neprokázal se vztah mezi počtem odstavených selat a jejich živou hmotností v souvislosti s cenou doplňku pro výživu. Pozitivní vliv na hmotnost selat by mělo, kromě mateřského mléka, přikrmování selat v průběhu dne starterem nebo mléčnou krmnou směsí. Je to velmi důležité pro období po odstavu, tj. aby selata byla schopná trávit následnou krmnou směs (tzv. "enzymatický trénink"). Je zapotřebí provedení dalšího výzkumu, který by prokázal vliv jednotlivých krmiv na průměrný denní přírůstek, mortalitu selat a ekonomickou efektivitu dochovu selat.
|
|
|
Chov prasat plemene bílé ušlechtilé v České republice
ROHÁČEK, Daniel
Cílem bakalářské práce bylo zachytit a zpracovat výsledky kontroly užitkovosti plemene českého bílého ušlechtilého z materiálů, které poskytl Svaz chovatelů prasat. Úmyslem bylo sestavit tabulky počtu vrhů, počtu všech narozených selat, počtu živě narozených selat, počtu dochovaných selat ve 21 dnech, mléčnosti a mezidobí ve sledovaném období od roku 1999 do roku 2017. Z materiálů a použité literatury je patrné, že dochází k neustálému snižování stavů prasat. Kvůli nestálým cenám vepřového masa chovatelé končí s produkcí. Od roku 1999 do roku 2017 byl stav snížen o 177 755 ks prasnic. S klesajícími stavy logicky klesá i počet vrhů. Tento problém se však kompenzuje neustálým snižováním délky mezidobí, která se nyní pohybuje okolo 156 dnů. S kratší délkou mezidobí se zvyšuje průměrný počet vrhů na prasnici za rok, který dnes čítá 2,4 vrhů. Šlechtěním na reprodukční vlastnosti se stále zvyšuje počet narozených selat. Jedné prasnici se v roce 2017 v průměru narodilo 14,8 selat v jednom vrhu, z toho 13,4 živých. Díky neustále se zlepšujícím technologiím i obeznámenému personálu si chovy dávají čím dál větší cíle v počtu odchovaných selat, jejichž počet se stále zvyšuje. V roce 2017 se chovatelům podařilo odchovat 11,7 selat na jednom vrhu. Prasnice českého bílého ušlechtilého plemene má stále zlepšující se mléčnost, což je termín vyjadřující hmotnost vrhu v 21 dnech. Za sledované období se váha selat zvýšila o 13,4 kg na 69,1 kg. Další částí bylo i hodnocení parametrů polních testů a výsledky v unifikovaném testu, na které poukazují tabulky a grafy. Cílem bylo vyhodnotit průměrné denní přírůstky, procentuální podíl svaloviny a průměrnou výšku hřbetního tuku v mm u prasnic a kanečků ve sledovaném období. Bylo zjištěno, že plemeno české bílé ušlechtilé má výbornou jatečnou užitkovost. Podíl libové svaloviny se stále zvyšuje. V roce 2017 byl naměřen podíl libové svaloviny 63,6 % u kanečků a 63 % u prasniček. Výrazná většina dodaných prasat je zařazena do těch nejvyšších jakostních tříd. Závěrem práce bylo vypsání seznamu nukleových chovů plemene české bílé ušlechtilé v České republice od roku 1999 do roku 2017. Ještě v letech 2001 a 2002 bylo na území České republiky 24 nukleových chovů, do té doby jejich počet dokonce přibýval. V roce 2017 bylo registrováno pouze 6 nukleových šlechtitelských chovů.
|
|
|
Chov plemene duroc v ČR a ve světě
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo posoudit chov plemene duroc v České republice. Práce byla zaměřena na vývoj a změny v této populaci od roku 2000 do roku 2013. Dále byla zaměřena na vývoj reprodukční užitkovosti a vývoj produkčních znaků na základě zkoušek vlastní užitkovosti. V práci je uveden vznik plemene duroc, jeho charakteristika, plemenný standart a chovný cíl. Dále je zde zpracován vývoj početních stavů, počtu vrhů, počtu narozených selat, počtu dochovaných selat v 21 dnech, délka mezidobí a ztráty selat v kontrole užitkovosti. V rámci zkoušek vlastní užitkovosti je zde zpracován vývoj průměrných denních přírůstků, podílu libového masa a výška tuku u prasniček a kanečků.
|
|
|
Indicators of stress intensity in domestic piglet's vocalisation
ČERVENKOVÁ, Iveta
Vocalizations are widely studied as possible non-invasive indicators of welfare. The most common vocalizations in pigs are grunts and screams. This thesis is focused on the relationship between vocal parameters of piglet's grunts and screams and the behavioural arousal (which is assumed to indicate stress intensity) during the social isolation.
|
host ::
RSS.